 |
Zaměření
Ateliér aplikované a reklamní fotografie fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
Poněkud krkolomný název ateliéru nejspíše svádí k dojmu, že se jedná o pracoviště úzce specializované
pouze na komerční oblast fotografie, ale spíše opak je pravdou.
Filozofie výuky v ateliéru je sice postavena na úctě k fotografické práci vznikající
na základě objednávky, protože to je oblast tvorby, kterou se všechny umělecko-řemeslné
profese podílejí na tvorbě životního stylu společnosti, ale cílem práce v ateliéru
je především rozvíjet osobitý talent studentů ke schopnosti tlumočit prostřednictvím volné
autorské tvorby postoje ke světu. V horizontu výuky AA&RF je ovšem
především usilováno o kultivaci dovednosti transformovat specifický charakter
vlastní autorské tvorby každého studenta do modelových úkolů společenské zakázky tak,
aby vznikalo obecně srozumitelné sdělení, opírající se znalost výrazových prostředků
vizuálního jazyku fotografie.
Pokud máme ilustrovat tyto poněkud suché floskule, potom je asi třeba říci, že posluchač
je vedle zdolání nevyhnutelných technických úkolů postaven před nutnost ve cvičení Zdroje a vlivy
provést jakousi malou inventuru všeho, co ho nejenom přivedlo k rozhodnutí věnovat
se studiu fotografie, ale současně se při realizaci tohoto úkolu musí zamyslet nad tím,
co chce lidem okolo sebe, potažmo světu říci svou volnou tvorbou. Zadání Dírková komora,
které vybizí k možnosti ilustrovat vlastní literární, respektive poetickou tvorbu za použití
nejjednoduššího možného, vlastnoručně sestaveného fotografického aparátu, navazuje na předchozí
právě tam, kde vede posluchače k dalšímu zamyšlení nad smyslem vlastního díla.
Absolvent ateliéru by se těžko uplatnil v praxi bez virtuózní znalosti práce ve studiu,
ale i cvičení Předměty mého života, které je testem dovedností v oboru ateliérové inscenace,
je směrováno k osobnímu zamyšlení nad světem předmětů, které formovaly, či formují posluchačův
niterný život.
Stupňovité zadání úkolů v oblasti tvorby vizuálního stylu ponejprv pro výrobní
společnost a poté pro nevýrobní, fyzický produkt nevytvářející instituci, klade důraz
na hledání cest jak přejít od dokonalého snímání produktu k zobrazení „nezobrazitelného“
a tím tedy k nutnosti nacházet zobecnění v rovině výrazových prostředků vizuálního sdělení.
V těchto praktických úlohách je ovšem implicitně obsažena i hlavní ambice ateliéru usilovat
o nalézání možností jak v době značkového komercionálního fetišismu pozitivně ovlivňovat
kulturu společnosti.
Není žádoucí nudit čtenáře těchto řádků výčtem všech úkolů, před které je posluchač
AA&RF během studia postaven. Jistě stojí za připomenutí, že běžný život ateliéru je
rytmizován realizováním různých přidaných úkolů orientovaných na spolupráci s ostatními
ateliéry fakulty umění a designu, stejně jako s externími institucemi (České centrum,
časopis Auto7, společnost Chevrolet, atd.), ještě důležitější je nepochybně vyslovit
upřímné pozvání k návštěvě ateliéru, ať se odehraje prostřednictvím webové stránky,
či, po předchozí domluvě, účastí na některé z pravidelných středečních konzultacích.
|  |